Odchod našich spoluobčanů do USA na počátku 20. století

Důvody jejich odchodu byly především sociálně-ekonomické, tedy stěhovali se za prací a to zvláště z chudých regionů jako byl i ten náš. Někteří odcházeli s úmyslem, že se domů již nikdy nevrátí, jiní s představou, že si vydělají peníze a pak se vrátí na rodné Valašsko. Že bylo vystěhovalectví za oceán na počátku 20. století velkým fenoménem svědčí to, že v r. 1920 žilo na území USA celkem 1 242 662 Čechoslováků, kteří tam většinou odešli již před světovou válkou.

Díky internetovým databázím lze relativně jednoduše zjistit jména těch, kteří před mnoha desítkami let opouštěli své domovy v Jestřabí a odcházeli do USA. Všichni příchozí do této země museli projít imigrační kontrolou na Ellis Island v New Yorku, přičemž byli velmi důkladně vyslechnuti americkými úředníky. Právě díky záznamům těchto úředníků se můžeme dnes dozvědět jména těch našich spoluobčanů, kteří z Jestřabí za „velkou louži“ odešli. Záznamy z let 1892-1924 jsou umístěny na webu Ellis Island www.ellisisland.org (omezené užití). Volně přístupná databáze je na webu Family Search www.familysearch.org. Tu provozuje mormonská církev s centrálou v Salt Lake City v USA. Tato databáze čerpá z mnoha různých zdrojů (právě i z Ellis Island), především pak z USA: kromě evidence o imigrantech, také z výsledků sčítání lidu, občanských matrik, vojenských evidencí, daňových censů apod. Lze zde vyhledávat podle různých filtrů: dle zdrojů, místa a data narození, svatby, bydliště, či úmrtí, atd. 

Nyní se podrobně podíváme na údaje na příchozí Jestřabjany do USA, kteří figurují v seznamech příjezdů pasažérů do New Yorku z let 1892-1924. Migrační vlna z naší obce podle všeho začala v r. 1905 (ovšem někteří občané mohli odcházet již dříve). Prvním zdokumentovaným příchozím do USA byl 40letý František Šuráň se svojí rodinou. Dne 28. března 1905 vstoupil na americkou půdu spolu s manželkou Kateřinou (30 let) a syny Františkem (4) a Josefem (2). Posledními pak, před zpřísněním amerických imigračních zákonů, byla v listopadu 1923 Františka Strnadová (30 let) se stejně starou (asi) švagrovou Marií Strnadovou a jejími dětmi Stanislavem (2), Františkem (7) a Ludvíkem (9). Marie se do USA vracela, jelikož obě starší děti se dle přípisu zde již narodili. Zřejmě cestovali za Františkem Strnadem, majitelem hostince v Jestřabí, který v únoru 1921 koupil jestřabskou hospodu, což mu ovšem nebránilo v tom, aby v srpnu 1921 odjel do USA. O dva roky později jej následovala manželka s dětmi...  

Mezi lety 1905 až 1923 odešlo z Jestřabí do USA celkem 83 osob. Jestřabjané odcházeli do USA jak za Rakouska-Uherska (59 osob), tak i za Československé republiky (24). Nejvíce Jestřabjanů odešlo v r. 1913, celkem 16 osob. Lidé ovšem neodcházeli do USA v průběhu celé sledované doby: po prosinci 1913 se migrační vlna zastavila a obnovila se opět až v květnu 1920. Toto období se částečně kryje s 1. světovou válkou (1914-1918), kdy Spojené státy byly neutrální zemí a na jaře 1917 se staly nepřátelskou mocností. Nějakou dobu po skončení války trvalo než lidé začali opět „proudit“ za oceán. V r. 1924 se cesta do USA opět zkomplikovala, když americká vláda zpřísnila imigrační zákony a počet příchozích do země byl radikálně omezen na 3000 přistěhovalců z Československa ročně (i po tomto datu se podařilo několika Jestřabjanům do USA dostat; jejich jména však již výše zmíněný zdroj neobsahuje).  

V letech 1905-1923 odešlo z Jestřabí do USA celkem 22 ženatých mužů, z toho 19 bez rodin, dva s celou rodinami a jeden pouze s manželkou. Odešlo také celkem 16 vdaných žen, z toho 7 bez manželů a dětí, 6 s dětmi bez manžela, dvě s celou rodinou a jedna pouze s manželem. Odcházeli svobodní mladí muži (16 osob), ale také svobodné ženy a dívky (14) ve věku 15-30 let. Dětí do 15 let odcházejících spolu s rodiči bylo celkem 14. Za sledovanou dobu odešlo celkem 47 mužů a 36 žen, 45 svobodných a 38 ženatých či vdaných. Lidé z obce odjížděli samostatně, ale i ve skupinách. Sám odešel např. v únoru 1921 teprve 15letý František Saňák či v listopadu 1911 16letá Anna Žalková. Odcházeli také celé skupiny lidí naráz, což lze rozpoznat podle stejného data příjezdu do USA. Jednorázově vkročilo na americkou půdu nejvíce Jestřabjanů dne 9. října 1911 – celkem 9 osob. Odcházeli stejně staří přátelé, sourozenci, ale i jinak spřízněné osoby (švagři). Nejčastěji odešli lidé s příjmením Hýbl (9), Fojtík, Šuráň a Strnad (po 6), Bařinka (5), Hnilo, Žalek, Marek a Maršálek (po 4). Nejmladším migrujícím Jestřabjanem byla 9 měsíční Emílie Hajduková, která přijela do New Yorku se svou matkou Terezií v říjnu 1911. Nejstarším pak Josef Marek, který přistál na Ellis Island v dubnu 1913 ve věku 45 let. Složení migrujících osob podle věku bylo následující: 14 dětí od 9 měsíců do 9 let, 14 náctiletých, 33 dvacátníků, 18 třicátníků, 4 čtyřicátníci. Nejčastější věk emigranta byl 24 let (8 osob). Průměrný věk pak 22,8 let. 

Jediným dopravním prostředkem přes oceán byly v té době zaoceánské lodě, které přiváželi z Evropy do USA tisíce lidí týdně. Jestřabjané nejdříve cestovali po železnici do některého z evropských přístavů a pak lodí z Evropy do USA. Nejčastěji odjížděli s některou německou lodí (pojmenovanou podle příslušníků německé císařské rodiny – 20 osob) či americkou lodí George Washington (27) z německých Brém. Odsud odjelo celkem 70 našich spoluobčanů (84%). Ostatní odjížděli z méně obvyklých míst z Belgie, Francie, Nizozemí, Německa, ale i z Velké Británie. Všech 83 osob přijelo na Ellis Island v New Yorku, odkud pokračovali lidé do celých Spojených států. Nejčastěji Jestřabjané cestovali na jaře (březen, duben) a na podzim (říjen, listopad). Cesta do USA na začátku 20. století trvala zhruba dva až tři týdny. Imigrační úředníci byli často neúprosní a vraceli některé osoby zpět. To se stalo např. rodině Jiřího Maršálka, která se pokusila dne 6. prosince 1913 o vstup do USA. Byl jim však odepřen. O 11 dnů se pokusili o vstup na půdu USA opět – tentokrát jim bylo vyhověno. Totéž se stalo i 19leté Anně Šuráňové v květnu 1921, o 14 dnů později žádala o vstup do „země zaslíbené“ znovu a uspěla.   

Zápisy jmen emigrantů a míst odkud pocházejí jsou v elektronické databázi často zkomoleny, ať už přímo imigračními úředníky nebo pak při přepisu do elektronické podoby (např. Zestrabi, Festrabi, Jastrabi, Huilo, Sanack, Tamanek, atd.). Další Jestřabští rodáci mohli do USA odcházet z míst mimo obec Jestřabí, tedy z míst kde bydleli (tyto osoby ve výčtu nefigurují). Naopak lidé, kteří odešli do USA Jestřabí aniž by se zde narodili v seznamu figurují (viz neobvyklá jména jako Pavlovič, Hajduk). Samozřejmě je možné dohledat i osudy emigrantů z Jestřabí v dalších amerických zdrojích (sčítání lidu, matriky) a je tedy možné rekonstruovat jejich život za oceánem.

Tabulka k článku

Zdroj: Family Search www.familysearch.org (New York Passenger Arrival Lists – Ellis Island, 1892-1924). Napsal Petr Fojtík.