Odchod našich spoluobčanů do pohraničí po 2. světové válce

Z toho 25 celých rodin. Během několika let se však sedm rodin vrátilo zpět do obce. Z ostatních rodin odešli jen někteří jednotlivci, stejně tak se i někteří jednotlivci vrátili zpět. Podle sociálního rozvrstvení odešlo z Jestřabí a Kochavce do pohraničí z celkového počtu  237 dělníků či příslušníků dělnických rodin včetně dětí 111 dělníků, přičemž v obci zůstalo 126 dělníků a jejich rodinných příslušníků. Rolníků či příslušníků rolnických rodin včetně dětí odešlo do pohraničí 21 z celkového počtu 337 příslušníků rolnických rodin v obci.

Celkem 11 rodin a někteří jednotlivci odešli do obce Supíkovice na Jesenicku, pět rodin odešlo do obce Čejkovice na Znojemsku, dvě rodiny z Kochavce přesídlily do obce Skorošice na Jesenicku, jedna rodina přesídlila načas do obce Linhartovy u Krnova, u ostatních rodin a jednotlivců není známo kam zamířili. Dvě rodiny přesídlily do Čejkovic již v červnu 1945, následovány v průběhu prázdnin dalšími dvěma rodinami. V dubnu 1946 odešlo jednorázově největší množství lidí z obce Jestřabí do pohraničí. Prokazatelně čtyři rodiny odešly v této době do Supíkovic, další čtyři rodiny odešly do Supíkovic v průběhu roku 1946, není však známo, kdy přesně. Zpět do Jestřabí se vrátily všechny čtyři rodiny, které v červnu až srpnu 1945 osídlily Čejkovice, jeden hospodář s bolestnou zkušeností, když mu zde zemřela žena; domů se vrátil jen s dětmi. Jedna rodina se vrátila také ze Skorošic (1949) a jedna z Linhartov (1950), poslední rodina se vrátila odněkud z jižní Moravy. Žádná rodina se nevrátila z obce Supíkovice na Jesenicku. V souvislosti s vysídlováním německého obyvatelstva došlo také ke konfiskacím majetku vlastníků velkostatků s německou národností. Rozsáhlé lesní hospodářství brumovského velkostatku včetně lesů na katastru obce Jestřabí (okolí osady Kochavec) přešlo do majetku státu poté, co bylo zabaveno hraběnce Edeltrudě Rainer-Harbach.   

Čp.     příjmení        (počet členů rodiny)        poznámka

  1. Strnkovi (7) – dům zbourán, postaven Kulturní dům

  1. Bartošovi (4) – vrátili se r. 1949, nastěhovali se do č.44  

24. Saňákovi (6) - dům obydlili Hnilovi

25. Matoušovi (3) – dům obydlil nový majitel (Máslák)

27. Strnkovi (3) – v domě zůstala rodina Urbanova

29. Slámovi (8) - dům obydlili Pavlůskovi

34. Eliášovi (4) – po čase dům zbourán a nový si zde postavili Miklasovi

37. Feilhauerovi (4) - přestavěl nový majitel (Zezulka)

39. Slámovi (3) – vrátili se v r. 1949

40. Žáčkovi (5) – vrátili se v r. 1949

41. Štěpančíkovi (5) – dům obydlili Tarabusovi

44. Krůželovi (4) – dům časem zbourán, dvůr domu č.47

46. Bračíkovi (7) – dům obydlili Jelínkovi

48. Vaculčíkovi (4) – dům obydlili Pinďákovi

54. Bařinkovi (2) – vrátili se v r. 1949

55. Šuráňovi (4) – vrátili se v r. 1949

57. Tomšů (4) – dům zbourán (obecní parčík na návsi)

63. Hlaďovi (5) - přestavěl nový majitel (Bařinka)

69. Prekopovi (5) - přestavěl nový majitel (Šprta)

72. Wienerovi (6) – dům zbourán, zahrada domu č.58

73. Vašíčkovi (5) - syn Josef  zůstal doma

76. Tělupilovi (5) – vrátili se v r. 1949

82. Drgovi (4) – v domě zůstala rodina Toryškova

83. Šuráňovi (5) - syn Josef  zůstal doma

100. Fojtíkovi (6) – vrátili se v r. 1949